Krinické údolí – Národní park Saské Švýcarsko
Jako nejvetší souvislé pískovcové území je Krinické údolí srovnáváno s prírodním parkem a oznacováno jako perla Saského Švýcarska, nebot na žádném jiném míste v Labských pískovcích není rozmanitost pískovcových forem tak pestrá. Po milióny let utvárely voda, písek a jíl za prispení vetru a dalších prírodních sil jedinecnou krajinu skal plnou zvláštní harmonie. Hlubokými kanony se divoce vine Krinice, která dodává tomuto pohádkovému svetu jeho osobitost. Prameny Krinice se nacházejí „v Cesku“, rícka v Kyjovském údolí prekracuje Sasko-Ceskou hranici, aby zanedlouho nabídla pri zadržení na stavidle Obere Schleuse v obci Hinterhermsdorf mimorádne krásnou a romantickou lesní podívanou. Odsud tvorí Krinice zhruba 8 km dlouhou prirozenou hranic až ke skalnímu útvaru Rabensteine s navazujícími stenami Thorwalder Wände vlevo, okolo kterého protéká až ke skalnímu útvaru Großer Zschand v severozápadním smeru. Ze všech stran se z postraních údolí vlévají vetší i menší toky. Nyní se tok stácí západním smerem (prerušen velkým obloukem severním smerem - útvary Hausberg a Kuhstall) a Krinice v mnoha meandrech míjí radu mlýnu, aby v obci Bad Schandau ukoncila svou pout v rece Labe. Divoké skalní steny svého casu poskytovaly úkryt loupeživým rytírum, na což poukazují mimo hrádky “Vorderes und Hinteres Raubschloss”, “Arnstein”, “Frienstein” a “Wildenstein”. Zejména hrádek Arnstein za mlýnem Buschmühle byl obávaným sídlem loupeživých rytíru a postrachem všech kupcu. V roce 1436 uzavrel saský kurfirst pakt s mesty a muži západní Lužice, aby bylo možné proti lapkum úcinne vojensky zasáhnout. Pri vojenském tažení byl hrádek znacne ponicen a v roce 1451 prešel do držení Berku z Dubé.

Dalším romantickým hradem v Krinickém údolí je nekdejší panské sídlo Wildenstein (Kuhstall), jeden z nejpozoruhodnejších skalních útvaru Saského Švýcarska. Kde dríve po pískovcích krácely težké boty, rozkládají se koreny dnes mohutných borovic, vinou se dávná schodište, nacházejí se zde lidskou rukou vytvorené otvory pro dvere, cisterna a opotrebené drážky, ve kterých se pohybovala težká padací vrata. Síla vodního proudu se stala zdrojem užitku pro místní osadníky. Od roku 1547 až do prestavby silnice v roce 1874 se po divokých vodách Krinice plavily vory, reka pohánela množství vodních kol mlýnu a pil (mlýny Ostrauer Mühle, Mittelndorfer Mühle, Felsenmühle, Buschmühle, Neumannmühle a Räumichtmühle). Množství pstruhu vedlo k vydatnému rybarení, zatímco hrncírství a tkalcovství predstavovaly významná prumyslová odvetví.

Napiste nám, prosím, pokud mozno anglicky nebo nemecky. Dekuji, Vás Ralf Himm